Milý Tomíku,
myslím, že si pleteš 2 velmi odlišné fyzikální veličiny: zrychlení a rychlost!
Tíhové (gravitační) zrychlení je pro všechna pozemská tělesa stejné, to máš pravdu. ALE k zemi padají rozdílnou rychlostí, závislou na hmotnosti daného tělesa. Viz Newtonův zákon "Těleso o hmotnosti 1 kg je k zemi přitahováno silou 9,81 Newtonů".
Např. pokud Ty a já vypadneme zároveň z okna 50-tipatrového mrakodrapu, kdo z nás se dříve dotkne země? Určitě Ty, a ne proto, že umíš plachtit vzduchem lépe než já, ale díky cca 30 kg rozdílu v našich hmotnostech. Výsledek pokusu by však byl pro oba tentýž - dále už bychom se "pohybovali" pouze buď do země nebo do komína.
Jinak Ti vřele doporučuji prosvištět si vztahy mezi veličinami síla gravitační, dostředivá, odstředivá, třecí, rychlost, zrychlení, čas a samozřejmě hmotnost např. v tématu "pohyb tělesa na nakloněné rovině" anebo "pohyb tělesa po kruhové trajektorii", např. učebnice fyziky pro 1.ročník čtyřletých gymnázií (dcera z tohoto tématu psala před časem několik zapeklitých písemek, takže mám osvěženo). V případě neutuchajícího zájmu sem mohu vhodit pár vzorců...
Suma sumárum: na rychlost pohybu automobilu s řidičem mají jejich hmotnosti dost značný vliv, a to jak do kopce či z kopce, tak i po vodorovné rovině. Pokud by tomu tak nebylo, proč by třeba vozy F1 neustále procházely vývojem směrem k odlehčování vozů různými úpravami? A jak by bylo možné, že Schumacher v posledním závodě F1 vyhrál díky geniální strategii 3 finálních jízd s takřka prázdnou nádrží (a tedy s nejnižší možnou hmotností vozu) ?